Architekt, designér, typograf a pedagog František Kalivoda se narodil 9. dubna 1913 v Brně. V letech 1931–1939 studoval na České vysoké škole technické v Brně a již po složení první státní zkoušky v roce 1935 začal samostatně projektovat. Jeho první zakázkou byla vila na pisáreckém kopci pro tanečníka a choreografa Iva Váňu Psotu z roku 1936. Ve 30. letech se František Kalivoda stal spolupracovníkem firmy Bohuslava Fuchse AKA, zaměřené na výrobu bytových doplňků, pro kterou navrhoval i řešení výstav. Působil také jako pedagog – v roce 1937 se stal externím učitelem na Škole umeleckých remesiel v Bratislavě a v letech 1939–1942 vyučoval na Škole uměleckých řemesel v Brně. V letech 1943–1946 působil v Obecně prospěšné stavební společnosti s r. o. v Pardubicích. V letech 1952–1953 byl zaměstnán ve společnosti Hutní projekt Brno, v roce 1958 krátce působil ve Stavoprojektu. Od roku 1959 pracoval ve státním podniku Umělecká řemesla Brno.
František Kalivoda byl velmi čilým propagátorem umění a architektury, byl členem československé skupiny CIAM (Mezinárodního kongresu moderní architektury) a CIRPAC (Mezinárodního výboru pro řešení problému současné architektury), Bloku architektonických pokrokových spolků a Levé fronty v Brně. Kromě architektury a uměleckého řemesla se věnoval také propagování umělecké fotografie a filmu v Československu, ve třicátých letech uspořádal několik zásadních výstav – v roce 1933 to byla výstava sociální fotografie, v následujících letech dvě výstavy malíře a fotografa maďarského původu, profesora Bauhausu, Lászla Moholyho-Nagyho. František Kalivoda byl také vynikajícím typografem, věnoval se knižní grafice (Brno, vůně jednoho města, 1959; Brno, město práce a pokroku, 1966) a grafice časopisů, na kterých se podílel i jako autor, případně redaktor a vydavatel (Ekran, Telehor – revue, jejíž vydání v roce 1936 Kalivoda přímo incioval, Měsíc, Forum, Středisko, Index a Magazín AKA).
Kalivoda se také aktivně angažoval v otázce osudu vily Tugendhat za komunistického režimu. Na počátku šedesátých let inicioval diskusi o rekonstrukci a smysluplném využití této světově významné památky a díky vlastním aktivitám, jakož i snahám dalších odborníků se v roce 1963 docílilo zapsání vily do seznamu kulturních památek. Rekonstrukce byla však v časech normalizace odložena. V roce 1970 byl František Kalivoda hlavním iniciátorem oslav výročí sta let od narození Adolfa Loose a plánoval dokonce založení Ceny Adolfa Loose pro studenty a absolventy brněnské Fakulty architektury. K uskutečnění těchto záměrů však již nedošlo, František Kalivoda zemřel 18. května 1971 v Brně. Část jeho pozůstalosti, včetně materiálů k připravované monografii o vile Tugendhat, je uchována v Muzeu města Brna.
LV
