Méně známý plzeňský a pražský architekt a pedagog Josef Velflík prošel obdobnou životní dráhou jako jeho kolegové a spolupracovníci Jan Šula a Viktorin Šulc. Po absolutoriu české techniky v Praze v roce 1891 sloužil jako stavební adjunkt u místodržitelství. Pedagogickou činnost zahájil roku 1899 na průmyslové škole v Plzni, odkud v roce 1905 přešel do Prahy, aby obdobně jako Šula a Šulc vyučoval na tamní průmyslovce. V éře mladého Československa působil také jako stavební znalec bankovního úřadu ministerstva financí.
Přestože výčet jeho realizací není dodnes dobře objasněn, sekundární literatura Velflíka uvádí jako autora projektů „řady veřejných budov a divadel“, ale i měšťanských domů a vil zpravidla v novobarokním stylu. Až na pár výjimek je však konkrétně nezmiňuje. Nejznámější a autorsky bezpečně doloženou Velflíkovou realizací tak zůstává právě Smetanův dům v Litomyšli (02-402), jemuž v roce 1905 Velflík věnoval obšírnou stať „O stavbě a o jejím provedení“ ve speciálním vydání lokálního periodika Obzor litomyšlský.
AŠ
1915–1917
Měšťanské domy
Valdštejnská ul., Praha - Malá Strana
- PV [Pavel Vlček], heslo Velflík, Josef, in: Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 690.
- Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II, Praha 1950, s. 644.
