Architekt Mikuláš Hulec se narodil v roce 1965 v Praze, v roce 1986 absolvoval Fakultu architektury ČVUT a pokračoval na Škole architektury AVU v Praze (1990). Od konce osmdesátých let až dodnes se zaměřuje především na projekty obnovy památek, a to jak ve své praxi, tak v pedagogické (profesor Fakulty stavební ČVUT) a správní činnosti. Na začátku devadesátých let pracoval na obnově usedlosti a zvonice ve vesnické památkové rezervaci Mužský v Českém Ráji (1992, 1993) a také na rekonstrukci domu Josefa Portmana v Litomyšli (1993). Zkušenosti týmu restaurátorů a architektů z obnovy Portmonea vyústily v roce 1993 v založení litomyšlské restaurátorské školy (dnes Fakulta restaurování Univerzity Pardubice), pro kterou Mikuláš Hulec spolu s Evou Antošovou upravili historicky cenný, ale zchátralý Roubínkův dům (1998). V letech 1996 až 2001 byl Hulec předsedou správní rady této školy. V roce 1994 založil spolu s architektem Danielem Špičkou neziskové Centrum pro ochranu a restaurování architektury (CORA), které zpracovává projekty a zajišťuje obnovu ohrožených památek. V druhé polovině devadesátých let pracoval Mikuláš Hulec na rekonstrukci domu v Husově ulici v Praze pro potřeby Krajského státního zastupitelství nebo na projektu záchrany kaple Božího těla v komplexu chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře.
V roce 1999 se Hulec spojil s kolegou Danielem Špičkou a založili společný Architektonický ateliér Hulec&Špička. Architekt a designér Daniel Špička se narodil v roce 1939 a v roce 1962 absolvoval architekturu na ČVUT v Praze. V šedesátých letech byl hlavním architektem interiérů československých letišť, v roce 1968 zakládá s Josefem Vranou samostatný ateliér, který se věnuje především rodinným domům a interiérům. Počátkem sedmdesátých let působí krátce v Bytové tvorbě, od roku 1973 je architektem a designérem na volné noze – navrhuje především interiéry včetně nábytku, výstavy a expozice, rodinné domy, ale věnuje se i rekonstrukcím památek. V této práci pokračuje i v devadesátých letech, zmínit můžeme alespoň rekonstrukci vlastní vily Pavla Janáka na pražské Babě (1998). Vedle architektury se Daniel Špička intenzivně věnuje i historické hudbě a záchraně historických hudebních nástrojů.
Ateliér Hulec&Špička se zaměřuje především na projekty obnovy, úprav a dostaveb historických objektů, úzce spolupracuje s restaurátory a dalšími specialisty. Mezi důležité realizace ateliéru patří například rekonstrukce a zpřístupnění gotické věže kostela svatého Petra a Pavla v Mělníku (2007), obnova a přístavba Dominikánského kláštera (od sedmdesátých let Dům umění) v Opavě (2011) nebo rekonstrukce barokního divadla ve Valticích (2015). Hulec se Špičkou se společně vrátili i do Litomyšle a upravili a rozšířili ateliérovou budovu Fakulty restaurování (2015).
KJ
1992 a 1993
Obnova roubené usedlosti a zvoničky ve vesnické památkové rezervaci Mužský (Mikuláš Hulec)
1997
Rekonstrukce domu č. p. 134 v areálu zámku, Litomyšl (Mikuláš Hulec)
1999
Obnova a úprava domu pro potřeby Krajského státního zastupitelství, Praha 1 (Mikuláš Hulec)
2000
Záchrana kaple Božího těla v areálu chrámu svaté Barbory, Kutná Hora (Mikuláš Hulec)
2005
Architektonické a konzervační úpravy kaple sv. Martina, Erharda a Uršuly na chebském hradě, Cheb (Ateliér Hulec&Špička)
2005
Úprava a obnova historického areálu Práče, Praha-Záběhlice (Ateliér Hulec&Špička)
2007
Obnova a zpřístupnění věže kostela svatého Petra a Pavla, Mělník (Ateliér Hulec&Špička)
2007
Obnova exteriéru Petschkovy vily – Residence velvyslance USA v Praze, Praha 6 (Ateliér Hulec&Špička)
2012
Obnova a přístavba Dominikánského kláštera – Domu umění v Opavě, Opava (Ateliér Hulec&Špička)
2015
Rekonstrukce barokního divadla na zámku ve Valticích (Ateliér Hulec&Špička)