Radko Květ

Radko Květ po studiu na gymnáziu v Třebíči nastoupil na Fakultu architektury VUT v Brně, kterou absolvoval v roce 1980. Po studiích působil v Brnoprojektu, od roku 1991 vede v Brně vlastní architektonickou kancelář. Věnuje se široké škále projektů od veřejných staveb, přes bytové a rodinné domy až k drobné architektuře parků a veřejných prostranství. Kromě novostaveb je také autorem několika rekonstrukcí, mezi nimiž vyniká rekonstrukce hradu Špilberk v Brně (2008).

V devadesátých letech byla Květova tvorba ovlivněna doznívající postmodernou, což je patrné například na objektu radnice v Brně-Žabovřeskách (1995), nebo stylem high–tech, jako například v bytovém domě s komerčními prostory v Minské ulici v Brně (1998). Technicistní estetiku oceli a skla najdeme ještě i v pozdějším projektu Informačního centra Přírodovědecké fakulty MU v Brně (2008), postmoderní citace však z Květovy práce téměř mizí, najdeme je už jen v projektech parkových pavilonů (Litomyšl, Karviná-Fryštát).

V roce 2004 dokončil ateliér Radko Květa zdařilý soubor bytových domů Farská zahrada v Brně-Komíně, který podobně jako tradiční bloková zástavba pevně definuje ulici, přesto však jde o volně stojící domy, a nikoli uzavřený blok. Obdobně klidný výraz čerpající z estetiky pavlačových domů má i dům pro seniory s vnitřním atriem v Brně-Tuřanech z roku 2009. Během své dlouhé praxe navrhl Radko Květ také celou řadu rodinných domů, většinou v Brně a okolí, mezi nejlepší příklady však patří jeden vzdálenější – vila v prudkém svahu nad městem Frýdlant (2008).

Radko Květ také dlouhodobě spolupracuje s Ateliérem zahradní a krajinářské architektury Zdeňka Sendlera na projektech parků a zahrad. Společně například postupně revitalizují památkově chráněný park Boženy Němcové v Karviné-Fryštátu, kam Radko Květ navrhl několik objektů – dvojici domků návštěvnického zázemí (1999), pavilon, který je reminiscencí Larischovy zřícené klasicistní hrobky (2005), a víceúčelový objekt loděnice (2010). Drobné stavby pro občerstvení a další zázemí navrhl Květův ateliér také pro další zahradně-krajinářské realizace Zdeňka Sendlera, třeba pro zámeckou zahradu v Jičíně (2010). Z této spolupráce vznikla i revitalizace Klášterních zahrad v Litomyšli.

Nejnovější a nejproslulejší realizací Radko Květa je Archeopark Pavlov (2016) – konceptuálně silná, sochařsky pojatá stavba z velké části ponořená pod zem, do vrstvy archeologických nalezišť.

KJ
 

1995
Radnice, Brno-Žabovřesky
1998
Rekonstrukce bytového domu s komerčními prostory, Brno

2002
Rekonstrukce objektu Národního památkového ústavu, Brno

2004
Dostavba a rekonstrukce nemocnice, Ivančice

2004
Soubor bytových domů Farská zahrada, Brno-Komín

2005
Stálá expozice Památníku písemnictví na Moravě, Benediktinské opatství Rajhrad

2005
Reminiscence Larischovy zřícené hrobky v parku Boženy Němcové, Karviná-Fryštát

2006
Park na Slovanském náměstí, Brno (spolu s Ateliérem zahradní a krajinářské architektury)

2006
Obytný soubor Hanspaulka, Praha (spolu s Ateliérem 8000)

2008
Rekonstrukce hradu Špilberk, Brno

2008
Informační centrum Přírodovědecké fakulty MUNI, Brno

2009
Dům pro seniory s vnitřním atriem, Brno-Tuřany

2010
Víceúčelový objekt loděnice v parku Boženy Němcové, Karviná-Fryštát

2010
Zámecká zahrada, Jičín (spolu s Ateliérem zahradní a krajinářské architektury)

2016
Archeopark, Pavlov