Karel Tymich

Funkcionalistický architekt Karel Tymich, specialista na stavby zdravotnického charakteru, se narodil ve vesnici Lhota nad Moravou na Litovelsku do rodiny mlynáře Hynka Ignáce Tymicha. Dva roky po Karlově narození se rodina přestěhovala do Prahy. Zde se v dospělosti architekt usadil, s manželkou Annou bydleli v Praze-Nuslích.

V letech 1910–1918 studoval Karel Tymich architekturu na české technice v Praze. Rok před koncem první světové války nastoupil na tři léta na vojnu. Po jejím ukončení sedmnáct let pracoval pro Zemský úřad v Praze. Na další dekádu (1938–1948) se stal zaměstnancem pojišťovny Fénix (později přejmenované na Státní pojišťovnu). Na přelomu čtyřicátých a padesátých let pracoval pro pražský Stavoprojekt. V letech 1951–1959 působil na Krajském národním výboru a Krajském ústavu národního zdraví v Ústí nad Labem. I po odchodu do důchodu zůstal v šedesátých letech zaměstnán na Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem. Zemřel v Terezíně, pohřben je na Olšanských hřbitovech.

Tymich patřil k okruhu tvůrců kolem pražské funkcionalistické revue Stavba. Ve své tvorbě se hlásil ke Kotěrově zásadě „pravdivé architektury“: stavba nesmí skrývat svou materiální podstatu; proto u svých projektů často nechával odkryté partie „surového“ cihlového zdiva. Rovněž je pro něj příznačné plastické členění objemu staveb s komplikovanou siluetou po vzoru holandského hnutí De Stijl, jehož myšlenky na našem území nejvíce rozvíjel architekt Jiří Kroha. Stavby z Krohova mladoboleslavského období (1922–1927) ovlivnily nejen Karla Tymicha, ale i nespočet dalších architektů. Tymich s Krohou se dobře znali, byli kolegy z technického odboru Zemského správního výboru, členy Klubu architektů a přáteli spolku Socialistická scéna (později Všelidová scéna). Za tento spolek byli roku 1923 spolu s dalšími obviněni pro přečin úpadku z nedbalosti. Kroha totiž Tymicha pověřoval architektonickými úkoly souvisejícími s realizací představení Nová Oresteia od Arnošta Dvořáka v pražském Průmyslovém paláci. Stavba se prodražila a herci kvůli nízké návštěvnosti odehráli pouhá dvě představení. S architekty se pak neúspěšně soudili o vyplacení mzdy.

Ve své architektonické tvorbě se Tymich z hlediska typologie zaměřoval na školy a především na zdravotnická zařízení. Navrhl řadu nemocnic či nemocničních pavilonů (Litomyšl, Kolín, Karlovy Vary), chorobinců, sanatoria pro léčbu tuberkulózy a ústavy pro choromyslné. V soutěžích se umísťoval na předních pozicích – v roce 1925 byl v soutěži na projekt budovy nemocenské pokladny v Olomouci třetí. V témže roce vypracoval projekt na obecní dům v Nových Benátkách, se kterým rovněž skončil na bronzové pozici.

IL
 

1927–1932
Nemocnice (spolu s dalšími architekty – František Maria Černý, L. Provaz)
Kolín

1930–1939
Nemocnice
Karlovy Vary

1931–1934
Zemský ústav pro tuberkulózní děti
Cvikov

před 1934
Odborná hospodářská škola
Jilemnice