Kritické období „po Mnichovu“ a druhé světové války Litomyšli, která se po okupaci Sudet stala pohraničním městem, pochopitelně nepřineslo mnoho stavebních příležitostí. Nastalá situace takřka úplně přerušila architektonický vývoj ve městě. Výstavba pokračovala až v rámci „dvouletky“ (1947–1948), kdy město navíc získalo nový regulační plán Ladislava Machoně. Po komunistickém puči v únoru 1948 došlo k totálnímu převrácení majetkoprávních vztahů, což mělo na činnosti související s architekturou a urbanismem výrazný dopad. Téměř veškeré stavební zakázky záhy zadával místní národní výbor, od osvobození v roce 1945 nový správní orgán města.
AŠ
