Neoklasicistní dům č. p. 122 na Smetanově náměstí, který vznikl jako novostavba v závěru 19. století, patří sice mezi nejmladší domy na náměstí, může se však pyšnit tím, že od svého počátku zastřešoval druhou nejstarší lékárnu ve městě – z roku 1885, i tím, že jej vlastnili vážení litomyšlští měšťané, mimo jiné lékárník Jan Laub, poslanec zemského sněmu a v letech 1901–1919 purkmistr města. Laubovi potomci objekt vlastnili až do jeho znárodnění a následného vřazení do národního podniku Medika v roce 1950.
Částečné obnovy se dům dočkal v roce 1969, jeho současná podoba je však výsledkem náročné rekonstrukce z let 2013–2014, během níž byla restaurována fasáda včetně loubí s bílým lazurním nátěrem a zároveň byl adaptován interiér pro převážně lékařský provoz (lékárna, ordinace ad.). Investoři projektem pověřili zlínské architekty ze studia ellement, kteří pro ně nedávno dokončili projekt přestavby měšťanského domu s Lékárnou Na Špitálku (01-512).
Klíčem k rekonstrukci se stala právě „lékárenská tradice“ objektu. Už z exteriéru ji prozrazují okna prvního patra charakteristické pastelově zelené barvy či umělecky pojaté madlo vstupu do lékárny ve tvaru hada, symbolu lékařů a lékárníků. V interiéru tuto tradici připomíná nástěnný herbář léčivých bylin, který vytvořil přední český designér a ilustrátor Michal Bačák.
Pietní přístup rekonstrukce k dějinám domu také stvrzuje jak přebudování interiéru lékárny – tzv. oficíny – včetně členění výkladců blížící se původnímu uspořádání z Laubovy doby, tak umístění malé expozice historických lékárenských potřeb do čekárny ordinací v prvním patře.
S „poetikou“ zmíněných zásahů kontrastují četné moderní architektonické vstupy, např. skleněná stříška vikýře skrytá za nástavcem nad hlavní římsou s antikizující bustou boha lékařství – Asklépia, oplechování složitě členěné dvorní fasády či mobiliář čekáren a ordinací provedený v soudobých tvarech a formách.
AŠ
