Neoklasicistní měšťanský dům č. p. 159 v samém historickém jádru města prošel v roce 2011 osobitou rekonstrukcí, při níž byly zachovány hodnotné historické prvky (hlavní průčelí, křivolaké zděné a klenuté konstrukce); další části, které už v minulosti prošly spíše nehodnotnými úpravami (především přestavba části domu včetně krovu na pekárnu ve třicátých letech 20. století), byly naopak odstraněny a nahrazeny moderními novotvary tak, aby dům splňoval vysoké nároky na moderní bydlení.
Patrový dům s obytným podkrovím se rozprostírá na tvarově složitém protáhlém půdoryse. Vstupním průčelím je orientován směrem k Toulovcovu náměstí a kostelu Rozeslání sv. apoštolů, zadní průčelí, obracející se k opěrné zdi vyvýšených Klášterních zahrad, je částečně zapuštěné do svahu a v úrovni prvního patra napojené přímo na terén (vzniklá „předzahrádka“ je opatřena novou přízemní dřevostavbou s pochozí střechou a velkorysým prosklením, na jejímž místě původně stála část pekárny).
Těžištěm rekonstrukce se stal krov určený spolu s prvním patrem pro bydlení. Při jeho přestavbě byly všechny nekvalitní tesařské konstrukce nahrazeny novými prvky plnícími funkci statickou i estetickou. Z exteriéru prozrazuje rekonstrukci prosklení čelní valby směrem do náměstí, skupina světlých hranolových vikýřů na severozápadní straně střechy odkazující na průlezové pekařské komíny a nová kompozice oken v dřevěném štítu zadního průčelí.
V interiéru jsou využity moderní i klasické materiály jako dřevo či ocel. Do vstupní části podkroví v zadním traktu byla umístěna kuchyně s jídelnou napojená na střechu zahradní dřevostavby využívanou jako terasa. Na místě, kde bývala pekařská pec, je umístěno nové schodiště. Centrem dispozice podkroví se stal obývací pokoj v předním traktu, z něhož je dostupný exkluzivní pohled na dominanty historického jádra díky zmíněné prosklené ploše celé čelní valby (z vnější strany si tato prosklená část střechy zachovává klasický vzhled díky použití vrstvy měděných perforovaných šablon).
Tato inovativní řešení a neopakovatelné zážitky, které daly starému domu novou energii, jsou paradoxně výsledkem komplikovaných podmínek daných především ze strany památkové péče. Jak uvádí sám autor projektu architekt Přemysl Kokeš, „je fantastické, jak komplikace a překážky vedou k neotřelým, novým a kreativním myšlenkám“.
LJ
