Patrový měšťanský domek v úzkém krčku, kde ulice Boženy Němcové ústí do Šantova náměstí, vlastnil v meziválečné době významný litomyšlský měšťan Václav Gráf, správce Hášovy elektrárny na Lánech. Původem barokní stavba se nacházela ve velmi zchátralém stavu, měla provlhlé zdivo a chatrné klenby a byla celkově zdravotně závadná. Majitel opakovaně žádal o kompletní demolici objektu, aby na jeho místě mohl realizovat novostavbu vlastního domu. Přestože uskutečnění jeho záměru komplikovali nájemníci, kteří se odmítali vystěhovat, svého cíle se Václavu Gráfovi nakonec dosáhnout podařilo. Jak sám poznamenává v úředních dokumentech, nové bydliště ve středu města mu umožnilo být permanentně k dispozici hasičskému sboru při vypuknutí požáru nebo při poruchách elektrického vedení.
Projekt stavby vypracoval roku 1932 úspěšný místní stavitel František Vlach. Mimo adaptaci interiéru, jehož součástí byl i malý obchod v přízemí, autor navrhl velmi zdařilou, avšak na první pohled zcela nenápadnou fasádu s decentními moderními prvky, mezi nimiž vyzdvihněme lichoběžníkové vnější profily okenních špalet, ornamentální zábradlí parapetů, plastické geometrické členění omítky i terazzový parter se zaobleným nárožím domovního vstupu.
Přestože fasáda odráží modernistický styl své doby, její celkové vyznění evokuje tradiční měšťanskou zástavbu. Díky tomu můžeme dům považovat za jeden z nejzdařilejších příkladů „památkářské architektury“ meziválečné doby v Litomyšli – tedy architektury, která se ke svému historickému okolí chová citlivě, neutrálně, nebo alespoň neproblematicky. Během zdařilé rekonstrukce průčelí, která proběhla v nedávné době, majitelé respektovali původní materiály, barevnost i členění oken. Původní architektonický ráz stavby je tak díky tomu zachován dodnes, navzdory dílčím stavebním úpravám ze sedmdesátých let, kdy byl zrušen výkladec bývalého obchodu, aby na jeho místě vznikla garáž.
AŠ
