Dějiny nárožního měšťanského domu zvaného dříve „Kuklík“ bezprostředně souvisejí s dějinami litomyšlského tiskařství – oborem, jenž se zde pyšní dlouhodobou tradicí. V objektu stojícím na exponované parcele v sousedství bývalého augustiniánského kostela byla tiskárna provozována již od pobělohorského období; s výjimkou krátkých přestávek a po řadě stavebních úprav se zde udržela až do devadesátých let 20. století.
Trojkřídlý dům s vnitřním dvorem a zahradou získal svou dnešní podobu především přestavbou v roce 1911, kdy jej vlastnil Vladimír Augusta (v jeho majetku byl v letech 1889–1939). Podle projektu místního stavitele Josefa Kremla prošel proměnou jižní trakt směrem ke kostelu, který Kreml zvýšil o tři podlaží s moderními železobetonovými stropy a směrem k Šantovu náměstí jej doplnil o novou dominantu – malou vížku s dekorativní zvonovitou střechou, v níž se skrývá točité schodiště. Razantní stavební změny značily prosperitu Augustova podniku, objevily se proti nim ale i námitky ze strany sousedů ohledně vizuálního zakrytí kostela.
Dílčí stavební změny v objektu probíhaly i v následujících dekádách – roku 1923 byl podnik rozšířen o moderní kartonážku, která vyráběla impregnované krabice, kufry, reklamní pivní tácky, koše na papír. V roce 1933 získalo „reprezentativní“ hlavní průčelí nové omítky podle projektu místního stavitele Františka Vlacha.
V letech 1939–1949 firmu provozovala rodina Šperlova, resp. Jáňova, pod názvem „Augusta, knihtiskárna v Litomyšli“. Za socialismu objekt využíval národní podnik Východočeské tiskárny (s krátkou přestávkou v šedesátých letech, kdy sem byly umístěny dílny pro polytechnickou výchovu a družina mládeže ze základní školy). V devadesátých letech objekt společně s provozem restituovali původní vlastníci; provoz zde však udrželi jen do roku 1996. Současný majitel připravuje projekt rekonstrukce objektu na galerii a kulturní stánek.
AŠ
