Přirozeným společenským centrem horní části dnešního Smetanova náměstí je již od 19. století hotel Zlatá hvězda, původně hostinec U Modré hvězdy (Modrá hvězda), v němž se scházeli členové místních spolků a kde roku 1861 prožívala poslední týdny svého života Božena Němcová (viz pamětní deska od Františka Kysely z roku 1932 na fasádě). V roce 1898 vysokomýtský stavitel Josef Drahoš budovu hostince (č. p. 84) téměř zboural a započal s výstavbou objektu ve stylu české novorenesance; součástí projektu byla i vnitřní dvorana s velkolepým schodištěm. Vznikl tak nový hotel Zlatá hvězda (U Zlaté hvězdy, Hvězda), později značně kritizovaný pro svoji výškovou i parcelační předimenzovanost. V jeho dvorním traktu byla roku 1926 vystavěna budova biografu (01-83).
Historizující vzhled si průčelí hotelu zachovalo až do počátku třicátých let. To v něm již sídlila také Okresní záložna hospodářská a právě ona iniciovala adaptaci stávající budovy – úpravu průčelí a přístavbu v místě zbořeného sousedního domu (č. p. 83). Projekt vypracovala firma Krč – Novotný – Tomka z Prahy. Na rozdíl od o málo starších přestaveb městské spořitelny (01-112) a Občanské záložny (01-57) na náměstí se pražští stavitelé oprostili od přebytečné zdobnosti; původně sice počítali s dvojicí soch na okrajích atiky, avšak po intervenci památkového úřadu se k jejich realizaci nepřistoupilo. Funkcionalistická fasáda budovy tak na rozdíl od obou zmíněných domů zůstala bez jakéhokoli sochařského či reliéfního členění. Na sousední zástavbu ale přece reagovala díky uplatnění římsy, která výškově koresponduje s korunními římsami přiléhajících domů. Jediným prvkem, který oživuje fasádu, je podélný mělký arkýř se sdruženými, téměř pásovými okny v prvním patře – „pianu nobile“, kde se nachází hlavní sál.
Spolu s budovou Masarykovy zemské průmyslové školy (04-659) patřilo průčelí hotelu Zlatá hvězda mezi vůbec nejodvážnější moderní architektonické zásahy v Litomyšli. Na zdejší poměry „radikální“ projekt neobsahoval úpravy interiéru, které tak nadále zůstaly ve své historizující podobě ze závěru 19. století.
Stavební úpravy domu po roce 1989 jeho původní modernistický výraz potlačily, zejména kvůli změně barevnosti fasády a okenních rámů.
AŠ – SV
