Kompaktní organická zástavba historického jádra Litomyšle neposkytuje mnoho příležitostí pro realizaci volně stojících novostaveb; moderní architektonické zásahy sem pronikají většinou jen formou rekonstrukcí nebo přístaveb. Jedna soudobá solitérní budova zde ale přece šanci dostala – Galerie Pakosta. Vznikla v jedné z historicky nejvýznamnějších lokalit při Mariánské ulici, jež je považována za prastaré středověké jádro, kudy vedla známá Trstenická stezka.
Aby novostavba v historickém prostředí místo obohatila a přitom na sebe nestrhávala přílišnou pozornost, je nutné nastavit jí správné proporce a měřítka. Pověřit projektem městskou architektku Zdeňku Vydrovou byla proto investorova nejlepší volba, neboť právě ona ve městě předestřela problematiku vztahu moderní architektury k historickému dědictví a nastavila „pravidla vedoucí k odpovědnosti k městu, k místu stavby a jeho prostředí“. Právě ona navíc zná „své“ město a jeho urbanistické a architektonické kvality nejlépe.
Novostavby (ale i rekonstrukce) podle Zdeňky Vydrové musejí mít „svoji tvář“, zároveň však „reflektovat prostředí, v němž se nacházejí“. První pravidlo budova galerie splňuje svými lapidárními tvary, pultovou střechou, různě velkými okenními otvory i fasádou kombinující hladké bílé omítky a dřevěný obklad. Druhému pravidlu budova vyhovuje díky svým subtilním rozměrům, severojižní úzké parcelaci vycházející ještě ze středověké tradice i díky svým harmonickým proporcím, kterých se Zdeňce Vydrové podařilo dosáhnout navzdory komplikované urbanistické situaci, kdy budovu obklopují stavby rozličné velikosti a kvality („monumentální“ historické objekty zámeckého návrší, nehodnotná transformační stanice) a naopak i volné nezastavěné plochy – drobné zahrádky navazující ze severní strany.
Nevelká dvoupodlažní stavba soustředí v parteru pronajímatelný prostor s vlastním hygienickým zařízením (např. pro galerii nebo ateliér investora) a byt, jehož hlavní obytná místnost se nachází v prvním patře.
AŠ
