Na místě současné pošty stál dříve dům „U Bílého lva“, který začal být v roce 1752 využíván pro potřeby poštovní linky z Brna do Prahy vedoucí přes Litomyšl. Poště sloužil snad až do roku 1853, kdy byl zbourán a v roce 1858 nahrazen architektonicky strohou, dvoupatrovou budovou, kterou později – v roce 1910 – silně kritizoval architekt Otakar Novotný ve svém návrhu na okrašlovací práce ve městě. Stejně jako nedalekou dívčí školu (02-22), i novou poštu (do roku 1928 též sídlo okresního úřadu) považoval za stavbu nehodící se svým měřítkem mezi historické domy. Navrhoval proto v dolní části náměstí vysázet tři mohutné lípy, a to „jen proto, aby zamezeny byly nepříznivé pohledy na budovu poštovní“. Ve třicátých letech 20. století proběhla modernizace pošty do dnešní třípatrové podoby podle projektu pražského architekta Bohumila Slámy.
Podloubí pošty realizované v roce 2003 architektem Josefem Pleskotem působí, jako kdyby bylo součástí Slámovy modernizace. Členění podloubí odpovídá rytmu okenních os a jeho minimalistická podoba koresponduje se strohou fasádou pošty. Obdélné otvory podloubí mají převýšené proporce a nejsou zdobeny žádným ostěním. Svou jednoduchostí se podloubí litomyšlské pošty zařazuje mezi polistopadové stavby odkazující k meziválečné tvorbě, které Rostislav Švácha tituluje přívlastkem „přísné“. Příklon k minimalismu se objevuje napříč celou tvorbou Josefa Pleskota – podloubí litomyšlské pošty připomíná například jím upravované podloubí radnice v Benešově.
Podloubí působí nenápadně, člověk na první pohled ani nepozná, že by se díval na dílo od současného renomovaného architekta. Proč je tedy tento typ realizace vůbec zařazován do architektonických průvodců? Jeho hlavní smysl není primárně architektonický, nýbrž urbanistický. Formální podoba je jen přirozeným vyústěním snahy zasadit podloubí organicky do kontextu města.
Podloubí rozšiřuje prostor Havlíčkovy ulice a vytváří pěší zónu propojující Smetanovo náměstí s náměstím Komenského. Před realizací podloubí byla cesta podél dlouhé fasády pošty úmorná, protože automobily projížděly těsně vedle chodců. Původní projekt obnovy pošty od architekta Petra Krejčíka se stavbou podloubí nepočítal a na nezbytnost nové koncepce Havlíčkovy ulice upozornil město Josef Pleskot. Tehdejší vedení města přesvědčilo Českou poštu o nutnosti zásahu, a Litomyšl tak získala nový vstup na náměstí. Sice nenápadný, avšak pro příjemný život ve městě důležitý.
EK
