Ateliéru HŠH architekti byly v rámci projektu Revitalizace zámeckého návrší svěřeny rekonstrukce dvou veřejných historických objektů, a to zámecké jízdárny (01-133b) a kočárovny (01-134), a dvou veřejných prostranství, která k nim bezprostředně přiléhají – horní části prvního zámeckého nádvoří a podzámeckého parku. Za sjednocující prvek všech čtyř projektů architekti zvolili netradiční materiál – laminát, jehož výroba je s Litomyšlí spjata už od padesátých let v souvislosti se zavedením závodu Vertex.
V podzámeckém parku mají laminátové prvky lehce jantarové barvy představovat „šperky“, z nichž nejvýrazněji prostorem prostupuje koryto potoku. Jeho křivolaký tvar byl navržen za pomoci geometrické metody voronoi. Trasa vybíhá ze zámeckého jezírka v nejvyšším bodě parku a ústí v grotě obnovené podle původní dokumentace. Celek dotváří ještě několik drobných objektů – krystalinické lavičky inspirované psaníčkovými sgrafity zámku a voliéra pro pávy, jejíž tvar vychází z keře, na kterém mohou pávi sedět.
Rozmístění jednotlivých prvků předcházela výrazná očista parku od stavebních zásahů z minulých let, které zásadně narušily jeho původní dispozici včetně cestní sítě. Zejména došlo k odstranění přírodního amfiteátru pro operní představení Smetanovy Litomyšle a pro filmové festivaly z roku 1974, navrženého Státním ústavem pro rekonstrukci památkových měst a objektů (šlo o rekonstrukci původního amfiteátru z roku 1949). Demontáž scény byla navíc podmínkou pro zapsání zámku na seznam UNESCO v roce 1999. Architekti ji nahradili mobilní alternativou.
AŠ
