Historický dům na rohu Smetanova náměstí a bývalé Školní, dnes Váchalovy ulice s trojicí tzv. prampouchů proslul zejména v souvislosti s aktivitami nakladatele Ladislava Horáčka. Vstup jeho nadace Paseka město obohatil o tři kulturní pilíře: restaurování Váchalových maleb v Portmoneu (03-73), vznik restaurátorské školy (03-3) a provoz knihkupectví Paseka ve výše zmíněném, nadací zakoupeném domě, jehož duší jsou dodnes manželé Švehelkovi, doyeni litomyšlské scény ochotnického divadla, kteří naturalisticky ztvárnili manžele Kubovy v Horáčkově divadelním přepracování Krvavého románu Josefa Váchala.
Není tedy divu, že se na dlouhé uliční fasádě sdruženého objektu v rámci rekonstrukce v roce 1998 objevila sgrafita ve formě převedených ilustrací Váchalova Krvavého románu. Přibyly také obytné prostory vestavěné do zadního traktu (dnes pokoje penzionu). Ze strany památkářů byl původně problematizován celý projekt včetně realizace sgrafita. Nakonec byla nová podoba fasád schválena, byť její barevnost měla být původně sytě rudá (barva krve), nikoliv tlumeně červená.
Sgrafita, která se svým charakterem přibližují technice dřevořezu a která doprovázejí také humorné citace z Krvavého románu, představují téměř komplexní ilustrace Váchalova literárního, výtvarného a typografického díla. Krvavý román si totiž Váchal sám vydal a ilustroval vlastními dřevořezy. Vedoucím týmu výtvarníků, absolventů a absolventek litomyšlské restaurátorské školy, doplněného místním mladým malířem Kamilem Kopeckým, byl David Zeman. Na sgrafitech se podíleli ještě Eva Vymětalová, Jana Waisserová a Daniel Zillich. Přímo nad průchodem v podloubí ilustrace zaštiťuje monumentální titulní list Krvavého románu s pirátskou lodí.
Celý Horáčkův litomyšlský „sen“ se dovršil otevřením restaurace Na Sklípku. Její součástí je vnitřní pavlačový dvorek, oživený roku 2011 rovněž několika sgrafity vytvořenými Danou Christianovou podle grafik z Váchalovy Ďáblovy zahrádky. Vývěsní štít realizoval Petr Císařovský podle návrhu grafika Petra Drahoše.
AŠ