„Zahájí“, svažité území v severní části města, bylo ještě na konci šedesátých let 20. století téměř nezastavěné (nacházel se zde pouze pás rodinných domků při jižní straně Kornické ulice a objekt jatek při ulici Družstevní). Až v sedmdesátých letech, v návaznosti na směrný územní plán města z roku 1967, se zde pomalu začalo rozrůstat rozsáhlé sídliště individuální, především řadové zástavby.
S výjimkou atypických řadových domů v Jabloňové ulici projektovaných pražským architektem Jiřím Lasovským (02-315) se jednalo o typizované skupiny povětšinou patrových domů. V Jabloňové ulici nalezneme ale i soubor řadových domů přízemních. Jde o typ „PL 1“, který – mezi řadou dalších – vyvinul architekt Jaroslav Pisařík z brněnského závodu Agroprojektu (odvozený typ „PL 2“ je větší – patrový, dvougenerační – a byl použit na protější straně ulice).
Dispoziční rozvrh malého domku PL 1 s užitkovým přízemím v suterénu a s třípokojovou bytovou jednotkou ve vyvýšeném přízemí připomene oblíbený a velmi rozšířený rodinný dům zvaný „šumperák“ (03-196). Markantní je především uliční průčelí s průběžnou lodžií a pásovým oknem, jímž proudí světlo do hlavní obytné místnosti.
Domy PL 1 jsou typickou ukázkou standardní produkce sedmdesátých let 20. století, kdy byli investoři hladoví po „nedostatkovém“ individuálním bydlení, a tak přijímali kompromisní, nepříliš nápaditá řešení – většinou právě ve formě typizovaných řadových domů. Tento způsob zástavby byl dán jednak malými parcelami a úsporou stavebního materiálu, ale i vyšší „zastavěností“ (vyšší počet obyvatel na hektar).
AW