Vodní vale, bývalá součást městského opevnění, měly od 19. století charakter parku, kudy kromě řeky Loučné protékal mlýnský náhon do panského mlýna (02-22). Poetiku místa poprvé narušily zásahy z počátku 20. století, kdy náhon získal betonové koryto; později byl proměněn v uzavřený kanál; nejvíce ji ale narušilo zbudování přilehlého silničního průtahu v osmdesátých letech. Řeka se ocitla tak trochu mimo každodenní život. V úseku Bernardky se podařilo situaci napravit díky úpravám AP ateliéru Josefa Pleskota z let 2001–2002 (02-VP3). Zbylá část v úrovni Smetanova náměstí se obnovy dočkala až v roce 2017, a to díky spolupráci města Litomyšl a Nadace Proměny Karla Komárka.
Architektonické řešení od ateliéru Rusina Frei architekti, které propojilo původně oddělené prostory nábřeží, břehů řeky, parku u Smetanova domu a ulice Vodní valy, vzešlo z architektonické soutěže Cena Nadace Proměny 2013. Její zadání se mimo jiné opíralo o přání a potřeby lidí, kteří nábřeží využívají nejčastěji. Spoluúčast obyvatel je zde i přímo „zhmotněna“: křivolaká červená zídka, která probíhá po pravém břehu v délce upravovaného území a jež se stala „leitmotivem“ celé proměny, je na několika místech „tetována“ nápisy-vzpomínkami lidí, kteří na Vodních valech kdysi vyrůstali a mají k lokalitě citové pouto.
Nejen míra zapojení veřejnosti činí proměnu nábřeží výjimečnou. Je to rovněž její architektonicko-výtvarné pojetí, jehož centrem se stala nábřežní promenáda s hřištěm a umělecky ztvárněnými herními prvky od sochařů Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové. Díla nesoucí názvy Ucho, Krystal, Hora, Lochneska nebo Cik cak spojuje motiv zvuku a hudby odkazující na místního rodáka Bedřicha Smetanu. Promenádu doplňuje platforma pro zahrádku kavárny a různé typy posezení.
Břehům řeky autoři ponechali divoký charakter a zpřístupnili je na vybraných místech lehkými pozorovatelnami ptáků a ryb. Vytvořili i nové možnosti přechodu vodního toku přes kamenný brod a novou visutou lávku utvořenou stejně jako pozorovatelny z transparentní ocelové struktury co nejméně zasahující do přírodního okolí. Rušivý objekt vodárny nad říčkou architekti využili k vytvoření vyhlídky. Park u Smetanova domu s pobytovou loukou doplnil ocelový pavilon, krytý zelenou střechou, k pořádání kulturních akcí.
Součástí proměny bylo vydláždění části ulice Vodní valy, a to rovněž podle návrhu architektů Rusiny a Freie. Povrch ulice je nově srovnán do jedné výšky; namísto horizontálního dopravního značení a patníků jsou rozdílné funkce povrchu rozlišeny způsobem kladení dlažby; pruh pro cyklisty navíc uvádí výtvarně pojatý zapuštěný kovový obrys kola.
AŠ
