V sousedství historického jádra města, na křižovatce ulic Lidická a Zámecká, se až donedávna nacházela neudržovaná rozlehlá zahrada se vzrostlými ovocnými stromy. Svažitá parcela v komplikovaném urbanistickém kontextu, který je dán nejen poměrně těsným sousedstvím s rušnou komunikací, ale i přítomností zatrubněného potoka Drahošky a nesourodou okolní zástavbou, se dočkala proměny až v roce 2010. Tehdy zde dva investoři, které pojí rodinné vazby, vystavěli dvojici vlastních rodinných domů podle projektu brněnského architekta – litomyšlského rodáka – Jana Májka.
Stavebníci si od počátku přáli dva oddělené domy, měli rámcově určený stavební program, neměli však předem danou představu o architektonické podobě domů, na které by zásadně trvali, a tak byli přístupní jakémukoliv rozumnému řešení co do umístění domů, objemového řešení i použitých materiálů.
Architekt domy koncipoval na úzkém protaženém půdorysu a ve směru podélné osy (kolmé k ulici Lidická) je vůči sobě mírně posunul. Pozemek totiž šikmo protíná zmíněný zatrubněný potok, od kterého bylo nutné dodržet minimální předepsané odstupy. S pravidelným obdélným půdorysem, který narušují malé vstupní rizality při východním průčelí, kontrastuje „stupňovitá střecha“ využitá zčásti jako terasa. Fasády domů se výrazně podobají a odlišují je jen detaily (např. rozmístění drobných čtvercových oken při uličním průčelí, zářez terasy) a barevnost omítky (bílá, šedá). Ve výsledku se domy vhodně doplňují a díky sjednocení výrazu tvoří kompaktní celek.
Aby byl zachován požadovaný maximální kontakt přízemí se zahradou, byla dispozice u obou domů přizpůsobena svažitému terénu, který de facto kopíruje. Tím byly dány výškové posuny v dispozici a zároveň celkový architektonický výraz obou domů.
AW
