Vila manželů Brokešových, realizovaná v letech 1999–2000 podle projektu brněnského architekta Martina Rudiše v klidné východní části předměstí Záhradí, je jednou z prvních soukromých staveb vysoké architektonické úrovně v „polistopadové“ Litomyšli, která navíc vzbudila i zájem odborné veřejnosti. Kvitována byla nejen její „kompozice“ a vyvážené proporce, ale i použité materiály, práce s terénem a vnitřním prostorem.
Orientaci i obdélný půdorys domu určil výrazně úzký tvar pozemku. Třípodlažní stavbu architekt ve směru podélné osy částečně zapustil do terénu, což spolu se sadovou úpravou umožnilo vytvořit i v tak těsném sousedství s okolními domy intimní pobytová zákoutí. Nadzemní část domu opláštěná neomítaným režným zdivem má podobu pravidelného hranolu, který v prvním patře roztíná obdélná lodžie a jehož ostrý obrys narušují různě velké zářezy s okny. Právě díky použitému materiálu a ostře řezaným hranám může dům podle některých teoretiků připomenout práce holandských a anglických architektů.
Centrem dispozice je převýšená vstupní hala s krbem a galerií, k níž z jedné strany přiléhá obývací pokoj, z druhé kuchyně s jídelnou. Prostor je směrem do zahrady olemován souvislou řadou velkorysých sklených ploch a francouzských oken, která umožňují přímý vstup na venkovní terasu probíhající v celé délce zahradního průčelí a která tak tento obytný prostor ještě rozšiřují. Do suterénu architekt umístil mimo technické zázemí a garáž také bazén, přístupný ze zahrady zapuštěným „patiem“. První patro pak vyhradil pro dva pokoje s koupelnami a malou kuchyňku.
AW
