Nejvýraznější stavbou přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století v Litomyšli se nepochybně stala budova II. základní školy („U Školek“), situovaná na exponované parcele při ulici Tomáše G. Masaryka. Její vznik si vynutily dosavadní stísněné podmínky výuky v budově pedagogické školy (02-22). Projekt této bohatě členěné stavby s charakteristickou fasádou kombinující červený keramický obklad a světlé omítky prošel zajímavou genezí související mimo jiné s politicko-společenskými změnami po roce 1989.
Komplex nové školy začal vznikat v době snad největšího úpadku stavebního řemesla – na konci osmdesátých let 20. století. Když se architekt Radim Bárta z pardubického střediska Stavoprojektu Hradec Králové v roce 1987 chopil projektu, byla většina staveb řešena jako typizovaný objekt panelové výstavby. I litomyšlská škola měla být koncipována jako typizovaný pavilonový komplex s železobetonovým skeletem (S 1.2), vyplněným železobetonovými panely. Tvořit ji měly pavilony učebnový, stravovací a tělocvičný, a navíc objekty kotelny a dílen propojené různými chodbami.
Stavební program se při projednávání rozrostl o stravovací část pro gymnázium a zaměstnance tehdejšího Městského národního výboru, o úkryt civilní obrany pro děti základní školy a o byt školníka. Při užití typizovaných objektů však nebylo možné ve svažitém a pozemkem omezeném území školu realizovat. Architekt proto navhl zcela atypický, prostorově strukturovaný monoblok, kde byl stavební program sestaven do vícepodlažního uspořádání s oboustranným přístupem – jak zevnitř školy pro výuku, tak zvenku s nezávislými vstupy pro veřejnost. Z původního typizovaného objektu tak zbyla jen povinnost použít skelet S 1.2 a v maximální možné míře panelové opláštění.
Urbanistické řešení reaguje na tvar vymezeného území a prostorový koncept někdejší Masarykovy zemské průmyslové školy (04-659) v sousedství, jejíž podélná osa je kolmá k místní komunikaci. Do zadního – klidného – úseku pozemku, který se obrací k parku, autor situoval čtyřpodlažní učebnový pavilon s hlavním vstupem. Směrem k ulici na něj navázal zúžený a snížený (patrový) spojovací krček a nakonec trakt se stravovacím provozem a tělocvičnou. Všechny veřejné vstupy jsou orientovány od ulice z východu. Naopak vstup do školy pro žáky a rozptylová plocha dětí je odsunuta před jižní stranu, do klidové zóny údolní muldy, bez nebezpečí vlivů dopravy. Autor prosadil kromě individuálního dispozičního řešení atypický červený keramický obklad fasády či předokenní stínící slunolamy, mnoho dalších záměrů, kupř. využití střechy nad spojovacím krčkem jako pobytové zelené terasy, však úřady nepřijaly.
Výstavba započala učebnovou (zadní) částí monobloku. Změna společenských poměrů v roce 1989 umožnila na poslední chvíli upravit architekturu zbývající části stavby, při zachování celkové kompozice. Přední trakt tak získal novou, „dramatickou figuru“ v podobě bočního lichoběžníkového štítu. Dynamiku jeho šikmého ramene podpořilo zvýšené umístění vrcholu do nové atiky. Původně zamýšlená plochá střecha v zadní části tohoto traktu byla nahrazena střechou segmentovou s oplechováním. Neobvyklý prvek otevřeného venkovního schodiště, které je zastřešeno stejným způsobem a které občanům zpřístupňuje tělocvičnu v patře, jídelnu v přízemí a jídelnu v suterénu (kryt civilní obrany), je součástí veřejného prostoru.
Od počátku projektu se počítalo s umístěním uměleckého díla s vertikální kompozicí při uličním průčelí. Původně se mělo jednat o kameninovou sochu mladé dívky od jaroměřského sochaře Petra Nováka. V rámci změn v projektu se změnil i záměr s uměleckým dílem. Na jeho podobu město vypsalo otevřenou soutěž, v níž zvítězil návrh Petra Bartoše a Josefa Vajceho, akademického sochaře, jenž se ve své tvorbě realizacím v architektuře často věnoval. Umělci vytvořili nefigurativní plastiku z dřevěných geometrických těles – „korálků“ navlečených na svislou kovovou tyč u vstupu na venkovní schodiště.
V současné době (2019) probíhá nástavba spojovacího krčku projektovaná rovněž architektem Radimem Bártou, která sice narušuje původní kompozici a proporce budovy, nabídne však potřebný prostor pro čtyři nové učebny.
AW
