Litomyšl jakožto významné školské centrum regionu získala roku 1886 další vzdělávací instituci – Hospodářskou školu zimní, v níž se vyučovalo pouze pět měsíců v roce a která zpočátku sídlila v provizorních prostorách v domě č. p. 50 na náměstí a později v tzv. Brachtlově domě na Záhradi. Teprve po spojení s Hospodářskou školou letní přistoupilo kuratorium k výstavbě vlastní školní budovy situované do volného prostranství v severovýchodní části města.
Projekt stavby, která mimo vlastní školní budovu zahrnovala také internát a hospodářská stavení (např. stodolu, sýpku, kravín, prasečník ad.), vypracoval roku 1908 vrchní okresní inženýr Jan Beneš. Z architektonického hlediska se autor pochopitelně nejvíce soustředil na hlavní objekt školy, pro jehož fasádu zvolil novorenesanční styl oblíbený pro stavby osvětových poslání. Obdobně jako nedávno dokončená dívčí škola (02-22) budova formálně odkazovala k pernštejnskému zámku, zejména díky uplatnění stupňovitých atikových štítů. Fasádu bílo-žluté barevnosti původně zdobila také pásová bosáž a ornamentální suprafenestry nad okny prvního patra.
Za druhé světové války (v roce 1941) byly ve školní budově provedeny dílčí stavební změny podle projektu brněnského architekta Františka Kalivody, aby mohla nově sloužit jako německý internát (Schüllerheim), v němž se poněmčovaly děti českých kolaborantů. Nejvýraznějších stavebních změn budova doznala v sedmdesátých letech 20. století, kdy v ní sídlila Vyšší sociálně zdravotní škola. K severnímu křídlu byla přistavěna jídelna a původní zdobnou fasádu nahradila jednoduchá a zcela hladká cementová omítka s červeně zbarvenými partiemi nerespektující původní architektonické řešení.
Ačkoliv objekt není památkově chráněn, vedení Střední školy zahradnické a technické, která v budově momentálně sídlí, přistoupilo k nedávné rekonstrukci velice citlivě. Obnovena byla nejen původní barevnost fasády, ale také mnohé plastické prvky.
AŠ