Bohatá meziválečná výstavba v nově budované Masarykově čtvrti se na konci třicátých let rozrostla až k jižnímu cípu území – do okolí dnešní Dukelské ulice. Pozemky při její jižní straně byly rozparcelovány velmi velkoryse (až na půl hektaru) a určeny pro individuální výstavbu rodinných domů a vil (záměr později překazila výstavba sídliště Vertex).
Jednou z architektonicky nejvýznačnějších staveb v tomto sektoru se stala vila litomyšlského primáře Jaroslava Krinkeho z let 1939–1940 na nároží dnešních ulic T. G. Masaryka a Dukelská. Její projekt vypracoval Karel Tymich, autor budovy průmyslové školy (04-659). S primářem Krinkem se architekt patrně znal z prostředí nemocnice, neboť se na zdravotnické stavby specializoval a pro litomyšlskou nemocnici zpracovával dílčí projekty už od dvacátých let.
Pro rodinu Jaroslava Krinkeho navrhl velkorysou stavbu na obdélném půdorysu, jejíž fasádu charakterizuje kontrast mohutné kamenné bosáže v parteru a „křehkých“ ploch rozměrných oken v barevných rámech, mezi nimiž vyniká nárožní, lehce vysazené pásové okno zimní zahrady. Tymich, jenž se u svých ostatních projektů nebál uplatňovat avantgardní funkcionalistické tvarosloví a čisté geometrické formy, opatřil stavbu (zřejmě na přání investora) tradicionalistickou valbovou střechou a přízemními obloukovými arkádami při zahradním průčelí, aby lépe zapadla mezi okolní zástavbu.
Prostorná dispozice domu obsahovala ve vyvýšeném suterénu byt pro domovníka, technické zázemí s garáží a laboratoř; vyvýšené přízemí soustředilo ordinaci s příslušenstvím a vlastní Krinkeho byt s místností pro služebnou a již zmíněnou zimní zahradou.
V roce 1948 Jaroslav Krinke, jenž v Litomyšli působil do roku 1945, emigroval. Od šedesátých let v domě sídlily jesle, jejichž provoz si vyžádal úpravy v interiéru a později i východní přístavbu. V současnosti je objekt využíván více institucemi a prochází postupnou rekonstrukcí podle projektu královéhradeckého ateliéru Žárovka architekti.
AŠ
