Jedním z největších oděvních podniků, které v Litomyšli rozvinuly svou činnost v meziválečné době, byla firma Jana Hošpese produkující pyžama, ranní kabáty, župany a balonové pláště, založená roku 1923 (úředně protokolována až v roce 1925).
Majitel prosperujícího krejčovského závodu se roku 1926 rozhodl vystavět novou, velkolepou budovu, jež měla zastřešit nejen místnosti pro výrobu, ale také firemní kanceláře a soukromé byty. Jako místo staveniště si zvolil jeden z nejreprezentativnějších pozemků v nově budované Masarykově čtvrti, v přímém sousedství její hlavní dominanty – gymnázia (04-590) –, a projektem pověřil místního stavitele Františka Vlacha.
V prvotním návrhu Vlach stavbě vtiskl dekorativnější ráz, když pro prostor mezi okny přízemí a prvního patra navrhl ornamentální pás s mřížovitým členěním a kosočtverečnými „svorníky“, jimiž se inspiroval na fasádě protějšího obecního činžovního domu (04-591). Realizovaná stavba však byla od této zdobnosti oproštěna, patrně na žádost stavební komise, která trvala na tom, aby řešení fasády ladilo s Okresní nemocenskou pokladnou, stavěnou téhož roku rovněž podle Vlachova projektu (04-645). Další dekorativní stavební prvky jako polygonální rizalit při jižním průčelí či zdobné věžice byly zachovány.
Do suterénu stavitel situoval zázemí pro provoz krejčovské dílny a místnost pro obchod, který byl z ulice samostatně přístupný po krátkém schodišti při jižním průčelí domu. V přízemí se nacházel byt domovníka, pracovní sály, expedice i kanceláře, první patro pak soustředilo dva byty – rodina Jana Hošpese obývala prostorově velkorysejší z nich o čtyřech pokojích, jenž navíc disponoval terasou – zimní zahradou – s působivými výhledy na historické panorama města.
Majitelé věnovali značnou pozornost výzdobě reprezentačních společných prostor v domě – zejména vstupní chodbě, v níž se mimo zdobné schodišťové zábradlí s florálními motivy dodnes nacházejí kyvné křídlové dveře s leptanými skly zdobenými secesními alegorickými postavami podle předloh Alfonse Muchy.
Za druhé světové války, v srpnu 1943, Jan Hošpes provoz dílny zastavil, po válce její činnost obnovil, avšak jen se dvěma pracovníky. V březnu 1949 se živnosti vzdal. Prostory pro provoz podniku byly následně adaptovány na byty.
AŠ
