Majitel prosperující projekční firmy pro stavební a meliorační činnost Karel Krix se počátkem třicátých let rozhodl trvale přesídlit z Vysokého Mýta do Litomyšle a vybudovat zde nové zázemí pro svoji rodinu i podnik. Roku 1932 proto zakoupil reprezentativní parcelu v Masarykově čtvrti a pověřil málo známého architekta Jana Lyera vypracováním projektu nového domu, jenž měl zastřešit jak bytové prostory, tak i rýsovny, kancelář a archiv Krixovy firmy.
Architekt Lyer navrhl velkorysou, bohatě členěnou dvoupodlažní vilu s vyvýšeným suterénem a strmou sedlovou střechou, jejíž strohou puristickou fasádu rozčlenil rozměrnými dělenými okny. Uličnímu průčelí dominuje vertikální prosklený pás, jímž proudí světlo do schodišťové haly, jižní fasádu zase oživuje půlkruhový přízemní výklenek s pásovým oknem, kolem něhož obíhá schodiště s trubkovým zábradlím propojující vilu se zahradou.
V přízemí vily se nacházelo sídlo a kanceláře firmy, v prvním patře pak prostorný čtyřpokojový byt Krixovy rodiny. Jednotlivé místnosti nechal investor vybavit luxusním dřevěným nábytkem podle Lyerova návrhu, na jehož zhotovení se podílela mimo jiné i místní truhlářská firma „Vajrauch a syn“. Suterén byl vyhrazen pro technické zázemí, garáž a byt domovníka. Další obslužné prostory včetně mandlovny a žehlírny architekt soustředil do podkroví.
Vila i veškerý majetek Krixovy firmy i rodiny byly roku 1948 zestátněny bez nároku na jakoukoliv náhradu. V sedmdesátých letech, kdy ve vile sídlil Dům pionýrů (později Dům dětí a mládeže), narušila původní architektonický ráz domu rozsáhlá a nekvalitní severní přístavba. Další necitlivé zásahy se děly jak v interiéru (např. zabednění oken zimní zahrady za účelem zřízení temné komory pro fotografický kroužek), tak na zahradě, kde vyrostly tři velkokapacitní skleníky.
Po roce 1989 potomci Karla Krixe objekt zrestituovali, v současné době ho provozují jako bytový dům a postupně rekonstruují.
AŠ – LB
