Skupina šesti řadových domků, navržená v letech 1972–1973 pro nezastavěnou část města při Benátské ulici (na zestátněných pozemcích náležejících původně k nedaleké vile „Grácie“), představuje architektonicky výjimečný soubor prvních vpravdě moderních řadovek v Litomyšli. Zdařilá realizace je dokladem neutuchající touhy obyvatel po individuálním bydlení v dobách normalizace, kdy se na rodinné bydlení pohlíželo spíše jako na jev nežádoucí a kdy bylo na jeho úkor jednoznačně protěžováno bydlení hromadné.
Atypický osobitý projekt dvoubytových řadových domů situovaných na svažitém terénu vypracoval v letech 1972–1973 lokální stavitel Miroslav Vach ve spolupráci s truhlářským mistrem Františkem Vajrauchem, iniciátorem celé stavební akce, jehož dosavadní bydliště bylo zdemolováno v souvislosti s asanací městské čtvrti Bělidla.
Projekt, jenž byl dokonce oceněn městským národním výborem, je výsledkem experimentování s moderními materiály a formami, odkazujícími ještě na vliv tzv. bruselského stylu, jenž si liboval v dynamických kompozicích s lichoběžníkovými a kónickými tvary a obecně s principy asymetrie. Jednotlivé úzké a hluboké sekce o rozměrech 9 × 12 m jsou vůči sobě situovány „uskakovaně“, díky čemuž vynikají originálně tvarované zkosené boční fasády a pultové, mírně skloněné střechy připomínající oblíbený a nebývale rozšířený typ rodinných domů vžitý pod názvem „šumperák“ (v Litomyšli bychom jeho příklady nalezli v okolí ulice Peciny, viz 03-196). Použité rozmanité materiály (tvarové cihly, tmavé obkladačky, terazzo, kamenné desky) závisely na aktuální dostupnosti.
Investoři výstavbu realizovali svépomocí, tedy způsobem, kdy si má stavebník udělat „všechny práce co možná sám, se svými příbuznými a přáteli, aby se nedočerpávaly pracovní síly z investiční výstavby“, jak uváděly dobové příručky. Domy se dodnes nacházejí v téměř autentickém stavu, bez výraznějších stavebních úprav, které by narušovaly jejich původní architektonický výraz.
AŠ – LB
