Příběh vily č. p. 739 v Trstěnické ulici se začal psát v roce 1931, kdy budislavské lesy postihl velký polom. Za zásluhy při řešení této kalamity získal tamní nadlesní Otakar Šotola nejen hodnost lesmistra, ale i značnou finanční odměnu, kterou se se svým bratrem, odborným učitelem Karlem Šotolou, rozhodl investovat do stavby rodinného domu v nově budované Fügnerově čtvrti v Litomyšli.
Roku 1934 Otakar oslovil známého místního stavitele Františka Vlacha, aby mu navrhl tradiční přízemní dvojdům. Jeho realizaci však znemožnily úřady, neboť podle stávajícího zastavovacího plánu měly jižní frontu domů v Trstěnické ulici spoluutvářet pouze domy patrové – vilového typu. Již navržený Vlachův projekt však nepřišel vniveč. Projektant totiž jednotlivé sekce dvojdomu využil a jednoduše je „posadil“ na sebe. Zcela totožné prostorné třípokojové byty s velkorysou přijímací halou, obytnou kuchyní a zázemím pro služebnou se od sebe proto liší pouze balkony, které jsou v přízemí nahrazeny verandou.
Přestože se z architektonického hlediska jedná o běžný „vlachovský“ projekt rodinného domu na téměř čtvercovém půdorysu s tradiční valbovou střechou, oproti dalším návrhům Františka Vlacha (např. 02-783) vyniká dům Šotolových půlkruhovým schodišťovým výklenkem při severozápadním průčelí, jehož velkorysé prosklení společně s trubkovým zábradlím teras a schodiště dodává stavbě moderní ráz.
Dům se dodnes nachází v udržovaném, takřka původním stavu a je charakteristickou ukázkou zdejší meziválečné stavební produkce, která byla sice moderní, avšak spíše nenápadná a tradicionalistická, vzdálená aktuálním radikálně funkcionalistickým stavbám lapidárních „krabicovitých“ tvarů.
AŠ
