První velkolepou veřejnou stavbou v Litomyšli po vzniku Československa se v roce 1922 stal Lidový dům — víceúčelová budova pro potřeby katolicky orientovaných organizací. Projekt, v němž se eklekticky mísí prvky novorenesance a secese, vypracoval místní stavitel Václav Šilhavý ještě pod vlivem své předválečné tvorby.
Budova je charakteristická složitým členěním vlastního objemu. Exteriéru dominuje převýšený hranol korunovaný asymetricky posazenou kupolovou střechou, která jako by odkazovala na nedaleký, avšak téměř o dvacet let starší novorenesanční Smetanův dům (02-402). Hlavní vstupní průčelí se původně obracelo směrem k bývalé ulici Kodymce, k právě budované Masarykově čtvrti (zbudování silničního průtahu v osmdesátých letech 20. století v nejtěsnější blízkosti domu s sebou neslo nutné terénní úpravy, dehonestovalo průčelí a způsobilo přenesení hlavního vstupu k Vodním valům). Hlavní sál v prvním patře, osvětlený půlkruhově zakončenými okny, byl z Kodymky přístupný po dvou schodištích; do interiéru se ale dalo vstoupit také z průjezdu zdobnými dveřmi s vitráží.
Hlavní pozornost byla na domě věnována štukové výzdobě. Její autor Luděk Vocelka, žák Stanislava Suchardy a Celestina Kloučka z Uměleckoprůmyslové školy v Praze, zpodobnil výjevy s vegetabilními, geometrickými i figurálními motivy. Hlavní ikonografický program soustředil k původnímu vstupnímu průčelí. Pětiosou fasádu rozdělil čtyřmi pilastry završenými symbolickými postavičkami putti — alegoriemi Práce (s atributem kladiva), Divadla (s atributem masky), Zpěvu? (s atributem svitku not?) a Úrody (s atributem srpu a svazku obilí). Na nízkém polygonálním štítě zpodobnil v ústřední části dialog mezi okřídlenou ženskou postavou a dětskou dvojicí, po stranách zachytil další dvě alegorické postavy.
Bohatý štukový dekor byl uplatněn rovněž v interiéru, zejména v hlavním sále v prvním patře s netradičními „gotizujícími“ obrazci na stropě. Tělocvična Orla a restaurace v přízemí a ani další veřejné prostory se v tak slavnostním duchu nenesly.
Slavnost vysvěcení a otevření Lidového domu se konala 23.–24. září 1922 za účasti kardinála Marmaggiho, papežského nuncia v Československu (na stavbu totiž finančně přispěl i papež Benedikt XV.). V letech 1999–2002 prošel dům náročnou rekonstrukcí. Díky autenticitě většiny dochovaných prvků a především díky kvalitní štukové výzdobě byl prohlášen kulturní památkou.
AŠ
