Bohatší stavební rozvoj ve „staré Litomyšli“ sevřené v úzkém údolí se dlouho nemohl rozvinout kvůli absenci moderního regulačního plánu. Situace se zlepšila až po první světové válce, kdy již město disponovalo projektem od Jaroslava Pantoflíčka, zeměměřiče a profesora pražské techniky, a architekta Vladimíra Zákrejse. Autoři navrhli tři nové čtvrti: reprezentativní Masarykovu čtvrť jako protějšek zámeckého návrší (stezka 04) a dvě čtvrti obytné – Fügnerovu (stezka 05) a Husovu. Posledně jmenovanou, na západním okraji města, podrobně rozpracoval Antonín Ausobský, Pantoflíčkův pražský kolega, v roce 1927.
Vzhledem k nerovnosti terénu nemohl Ausobský síť ulic založit na půdorysu pravidelného geometrického obrazce – „přísné“ racionální mříže. Přestože většinu ulic zalomil pravoúhle, návrhem oblé spojnice na severovýchodě území vnesl do projektu jakoby malebný, harmonický motiv.
Největší stavební rozmach v „Husovce“ proběhl v letech 1928–1929, kdy zde vzniklo několik rodinných domů, dvojdomů a řadovek. Své místo zde našel i menší činžovní dům č. p. 715 vystavěný v roce 1929 nákladem Městské spořitelny podle projektu pražského architekta Josefa Maříka. Původně plochostřechá stavba byla komponována jako point–de–vue ústřední ulice Míru a soustředila celkem osm bytů (novodobá rekonstrukce původní vzhled domu zcela změnila). Nové stavby v „Husovce“ sice architektonicky nevynikaly, desítkám rodin z převážně středních vrstev však poskytly zázemí ve zdravém a harmonickém prostředí.
Ausobský navrhl zasadit veškeré objekty do zahrad. Pásy zeleně naplánoval i podél chodníků, okolo studní, v centrálním prostoru kolem malého hřiště i jako „obrubu“ celé čtvrti. Přiblížil se tak původem anglické koncepci tzv. zahradních měst, jejíž stoupenci usilovali o „idylickou vlídnost“, o bydlení „sice skromné, ale dostačující plochy, se vzduchem a sluncem“, o bydlení „dostupné i finančně slabším vrstvám“. Za ideální architektonický typ považovali právě rodinný domek v zahradě.
Skutečná zástavba této městské části se – žel – inspirovala urbanistickým plánem Antonína Ausobského pouze velmi volně.
AŠ
