Obec Osík u Litomyšle se může chlubit celou řadou zdařilých novodobých realizací z oblasti architektury a umění ve veřejném prostoru. Zvláštní pozornost na sebe ale strhla po roce 2010 díky ojedinělé soukromé investici: výstavbě kulturního stánku nazvaného „White Gallery“.
Nevelký objekt je zasazen do intimního přírodního zákoutí v zákrutu říčky Desné na okraji vsi. Vzrostlá hustá zeleň lemující břehy vodního toku ohraničuje pozemek a zároveň této komorní stavbě tvoří kulisu. Subtilní, čistě bílý skelet vyplněný z velké části velkorysými skleněnými plochami propůjčuje domu křehký výraz.
Stavba vznikla především za účelem uložení celoživotního výtvarného díla malířky a grafičky Ludmily Jandové (1938–2008), která v Osíku trvale žila a tvořila; mimo něj jsou zde deponovány obsáhlé sbírky grafických listů od více než 300 autorů, s nimiž byla Ludmila Jandová v kontaktu. Jádro stavby tedy tvoří depozitář se specifickými klimatickými podmínkami, doplněný o prostor pro badatelskou činnost a pro digitalizaci cenného sbírkového fondu čítajícího více jak 14000 položek. Pro jejich uložení jsou navrženy systémy svislých zásuvných modulů (pro rámované obrazy) a vodorovných zásuvkových skříní (pro volně ložené grafické práce a díla na papírovém podkladě).
Kolem depozitáře v srdci objektu obíhá chodba s působivými průhledy do zahrady, jež plní funkci galerie. Výstavy v ní pořádané se zaměřují na autory tvořící od druhé poloviny 20. století až po současnost a samozřejmě na tvorbu Ludmily Jandové.
White Gallery vyniká nejen vytříbeným architektonickým pojetím, typologicky inspirovaným „domy v přírodě“ z třicátých až padesátých let 20. století, a důmyslným zasazením do okolního přírodního rámce, které zase odkazuje na drobné stavby klasicistních nebo romantických zámeckých zahrad 19. století s rafinovanými průhledy v „divoké“ přírodě. Jedinečnost jí totiž přinesly také (a především) důkladně propracované stavební principy, které napomáhají dosažení konstantního klimatu uvnitř objektu nezbytného pro uchovávání uměleckých děl, a to při minimální provozně energetické zátěži.
Na tvorbě koncepce, jež vychází z řešení „domu v domě“, se podílel široký tým expertů v čele s architekty Jiřím Krejčíkem a Markem Tichým a v neposlední řadě sám investor, syn Ludmily Jandové Martin Janda.
AW