Jan Šula

Plzeňský a pražský architekt a pedagog Jan Šula patřil mezi poměrně konzervativní tvůrce období pozdního historismu a oddané stoupence akademismu a novorenesančního stylu v architektuře.

V letech 1879–1885 studoval pozemní stavitelství na české technice v Praze a poté krátce působil u profesora Jana Kouly a ve státní stavební službě. V roce 1891 nastoupil místo profesora průmyslové školy v Plzni a věnoval se mimo jiné i tvorbě učebnic (např. učebnice Tvarosloví z roku 1900). V Plzni působil až do roku 1906, kdy přestoupil na průmyslovou školu v Praze, jejímž ředitelem se stal v roce 1914.

Většina jeho projektů se týkala Plzně či Prahy a dominovaly mezi nimi návrhy měšťanských domů a velkých veřejných budov. Jeho nejznámější a zároveň nejkontroverznější realizací se stala budova Malostranské záložny v Praze na rohu Mostecké ulice a Malostranského náměstí z roku 1895, problematická z hlediska památkové péče. Vilém Mrštík ji ve svém slavném manifestu Bestia triumphans neváhal označit za narušitele „rozkošného prospektu Mostecké ulice, který zatarasil i pohled na Mikulášský chrám a který kvůli absenci podloubí zhanobil celý dojem Malostranského náměstí“.

Architektonické pojetí Šulových budov se skutečně řadilo mezi ta konzervativnější, pevně zakořeněná v tradici historismu 19. století, do níž se jen obtížně dařilo proniknout aktuálnější secesi.

AŠ
 

1892
Průčelí domu
Dominikánská 282, Plzeň

1892
Průčelí nárožního domu
Plachého, Plzeň

1893–1895
Malostranská záložna
Malostranské náměstí 38 / Mostecká 40, Praha - Malá Strana

1897
Sokolovna (s Viktorinem Šulcem)
Praha - Malá Strana

1898
Hospodyňská škola
Plzeň

1898
Mlékárna a Mlékárenská škola
Plzeň

1898
Měšťanský dům (s Alfonsem Wertmüllerem)
Opletalova 1964, Praha - Nové Město

1910
Obytný dům pro úředníky cukrovaru
Libáň

1911
Obchodní dům Leopolda Hajíčka
Žižkovo nám., České Budějovice