Rudolf Hamršmíd působil jako sochař, keramik a malíř, jehož tvorba je spojená především s rodným Pacovem. Do dějin Litomyšle se zapsal jako autor části štukatérské výzdoby v interiéru Smetanova domu.
Po studiích na měšťanské škole v Pacově odešel na keramickou školu v Bechyni, dále jeho kroky vedly na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde v letech 1899–1904 studoval sochařství u Stanislava Suchardy a později u Celestýna Kloučka, v jehož ateliéru se podílel na modelování secesní keramiky pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900.
Po studiích spolupracoval na dekorativní sochařské výzdobě budovy Hlavního nádraží v Praze a dalších veřejných budov. Podnikl studijní cestu po Evropě, během níž navštívil mimo jiné Berlín, Paříž či Řím. Roku 1908 se vrátil do rodného Pacova. Založil zde vlastní keramickou dílnu, která se úspěšně rozvíjela, avšak její činnost přerušila první světová válka. V roce 1914, kdy byl Hamršmíd povolán na frontu, jeho dílna zanikla. V poválečných letech se k umělecké činnosti vrátil. Věnoval se už ale především malbě, tvořil obrazy krajin, portréty i zátiší.
V Litomyšli působil kolem roku 1904, kdy se podílel na interiérové výzdobě hlavního divadelního sálu Smetanova domu, jehož výzdoba kolísá mezi neorenesančním a secesním tvaroslovím. Je autorem štukové výzdoby proscénia, po jehož stranách se nachází medailony s portréty Bedřicha Smetany a Josefa Kajetána Tyla. Proscéniový oblouk je dále zdoben figurami chlapce a dívky, ve cviklech jsou umístěny postavy chlapců s lyrou a ratolestí. Oblouk je zakončen lyrou, nad níž se nachází koruna Českého království. Rudolf Hamršmíd vytvořil také štukové plastiky na poprsníku balkónu, který zdobí festonový obloun se slunečnicovými květy a střídajícími se orly s rozepjatými křídly a maskami gorgonské medúzy.
ZT
1899–1900
Soubor váz
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze