František Janda, absolvent sochařství na AVU v Praze u Vincence Makovského a Karla Hladíka, pocházel z hornického prostředí z Lomu u Mostu. Během studií poznal svoji budoucí ženu Ludmilu Jandovou, rozenou Kalibánovou, se kterou žil a tvořil v jejím rodném Osíku u Litomyšle. Ve své tvorbě, ovlivněné tendencemi nové figurace, se obracel k člověku, jeho podstatě, základním lidským vlastnostem, čemuž odpovídají i témata bájného Promethea, krále, myslitele či otroka. Pracoval s kovem, svařoval železné figury, jejichž součástí jsou nalezené železné předměty a nástroje. Tvořil plastiky z kamene a dřeva. Vedle děl soustřeďujících se na podstatu lidství se František Janda věnoval i nefigurativní tvorbě vycházející především z organického světa přírody. Je také autorem několika pomníků a soch ve veřejném prostoru, mimo jiné i sochy Hudby umístěné v parčíku u Lidového domu v Litomyšli.
ZT
1987
Hudba
parčík u Lidového domu, Litomyšl
1967
Myslitel
Městská obrazárna, Litomyšl