František Urban

Malíř náboženských, alegorických a symbolistních témat František Urban náležel na přelomu 19. a 20. století k předním představitelům výtvarného umění s náboženskou tematikou, významné součásti tehdejší umělecké produkce. Pro způsob řešení církevních námětů patřil k populárním autorům, jimž byly zadávány reprezentativní zakázky.
Narodil se v pražském Karlíně v rodině obuvníka. V libeňské továrně se vyučil malířem porcelánu a od roku 1885 byl žákem Františka Ženíška na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde po ukončení studia do roku 1893 též vyučoval. Ilustroval společenské časopisy a pohádky, provedl návrh rakouské stokoruny, navrhoval akcie, diplomy či plakáty, především však vyzdobil – někdy s pomocí své ženy, rovněž výtvarně činné – interiéry a okna řady kostelů a kaplí, přičemž za jeho vrcholné dílo je považována výmalba chrámu sv. Petra a sv. Pavla na Vyšehradě (27 světců na pilířích lodi, dekorativní ornament a andělské postavy na stěnách a klenbách). Ve vinohradském divadle vytvořil nástropní malbu s námětem Holdu umění vlasti. Pro Smetanův dům v Litomyšli a divadlo v Pardubicích namaloval opony – litomyšlská, stále používaná, zobrazuje vesničany zaskočené přeludem Múzy ochraňované andělem, která jim hraje na harfu, pardubická v roce 1931 shořela. Byl členem Jednoty umělců výtvarných, roku 1912 se stal dopisujícím členem České akademie věd a umění. Jeho život předčasně ukončila tuberkulóza.
Františka Urbana lze označit za exponenta eklektizujícího směru spojujícího starší akademickou tradici se secesí, za tvůrce stylu církevní secese. O své práci pro vyšehradský chrám (1902–1904) napsal: „Zkušenost, že pojmutí jakékoliv postavy světce abstraktně, příliš nadpřirozeně, působí cize, vedla k tomu, pojmouti tyto postavy pohádkovitěji, legendárně, dáti jim formu lidu přístupnější (…), poněvadž kostel je místem všem vrstvám lidu nejpřístupnějším a některými vrstvami jedině navštěvovaným místem bohatěji dekorovaným.“ Nelze si však nevšimnout, že dekorativně až pohádkově působící světecké figury poněkud postrádají duchovní obsah.

SV
 

1892
Novoročenka
Sbírka Patrika Šimona

1902
Anděl
Soukromá sbírka

1906
Vidění sv. Markéty
Oltářní obraz v kostele sv. Markéty v Paršovicích

Legenda tříkrálová
Sbírka Patrika Šimona

1910
Madona v růžích
Galerie moderního umění v Hradci Králové