Sochař Ludvík (označován i jako Luděk či Lůďa) Vocelka studoval v letech 1899–1906 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesorů Stanislava Suchardy a Celestina Kloučka, jejichž ateliéry se zaměřovaly na figurální a ornamentální modelování. Již v roce 1905 vlastnil soukromý sochařský ateliér, v němž si v roce 1919 otevřel oddělení keramiky, kde reprodukoval uměleckou pozůstalost Jana Štursy. Podílel se na sochařské výzdobě kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově, pro tympanon vstupního portálu vytvořil svatováclavskou jezdeckou sochu (1927). Ve volné tvorbě se věnoval především reliéfním portrétům významných českých osobností – Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Viktora Dyka či Jana Nerudy.
Působení Ludvíka Vocelky v Litomyšli je spojeno s první polovinou 20. let 20. století. Pro Lidový dům, postavený Václavem Šilhavým v letech 1921–1922, vytvořil bohatou secesní štukovou reliéfní výzdobu. S architektem Šilhavým nejspíše spolupracoval i na další jeho litomyšlské realizaci, neboť mu je připisováno autorství štukové výzdoby exteriéru Langmajerovy vily, postavené v roce 1923 (04-597). Na její fasádě se nachází reliéf s alegorickou secesní ženskou postavou vytvořenou podle známého reliéfu Poklad na motivy z Erbenovy Kytice od Stanislava Suchardy, Vocelkova učitele z UMPRUM v Praze.
ZT
1912
Pomník Miroslava Tyrše
Tyršovo náměstí, Vysoké Mýto
1922
Lidový dům
Kpt. Jaroše 392, Litomyšl
1927
Jezdecká socha sv. Václava
Kostel sv. Václava, Kladno-Rozdělov
1947
Pamětní deska Josefa Dygrýna
Horní náměstí 300, Humpolec
Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2009 XX, Vil–Vz, Ostrava 2009, s. 110.