Jiří Příhoda se ve své tvorbě věnuje prostorovým a multimediálním instalacím, intervencím do architektury i architektonickému řešení výstav a grafickému designu. Je řazen mezi nejvýraznější umělce generace devadesátých let 20. století.
Vystudoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze (1981–1985) a pražskou Akademii výtvarných umění (1990–1996), kde navštěvoval ateliéry Stanislava Kolíbala a Aleše Veselého. Absolvoval také studijní pobyty v Salcburku, Štrasburku, New Yorku či San Franciscu. V roce 1997 získal cenu Jindřicha Chalupeckého. V období 2005 až 2015 vedl ateliér intermediální tvorby na pražské akademii.
V osmdesátých letech uskutečňoval soukromé land-artové performance v lesích Českomoravské vrchoviny. Zde můžeme nalézt počátky jeho zájmu o přírodu, přírodní živly i ekologii, stejně jako směřování k monumentální, architektonicky vystavěné sochařské formě, kterou zpracovává konceptuálním přístupem.
Na pomezí sochařství a prostorových instalací stojí i jeho práce z devadesátých let, kdy mj. rozvíjí princip tzv. Kleinovy lahve – princip kontinuálního prolnutí vnitřní a vnější strany objektu (Událost I. a II.,1991–1992). Pracuje také s místně specifickými instalacemi, kterými reaguje na daný architektonický prostor např. Libeňské synagogy či Galerie Václava Špály v Praze.
Od roku 1994 využívá také videoprojekcí. Cizí filmové materiály (záběry živelních pohrom i scény ze slavných filmů) různým způsobem upravuje a promítá v jím připravených prostorových situacích (Mezimísta,1996–1998; Titanic, 1998–2000).
V současné době stojí v centru jeho zájmu tvorba alternativních příbytků, určených k přemýšlení a individuální izolaci. Architektonicky čisté, minimální prostory, budící dojem obytné sochy, jsou primárně situovány do míst vzdálených civilizaci, ideálně na rozhraní vody, souše a nebe. Dochází ale také k jejich prezentaci v ryze městském prostředí. Jeho Archa (2013) je nyní umístěná ve vesnici Lubná, kde pod názvem Kulturák Archa slouží jako alternativní kulturní centrum (V-16).
ZT
1993–1994
23. srpna 1993
1995–1996
Záběr/klapka 02 „POTOPA“
2006
Pamětní místo pro Jiřího Koláře v Protivíně
2012
Příbytek pro stromy 1
2012–2013
Prales (Cela I.)
2013
Světlucha (Příbytek pro stromy 1)
2014
Poustevna
2014–2016
Helix
TB [Tereza Bruthansová], heslo Příhoda, Jiří, in: Anděla Horová (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Dodatky, Praha 2006, s. 626–627.
Alena Malá (ed.), Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2003 XII, Por–Rj, Ostrava 2003, s. 172.
Karel Srp, Jiří Příhoda, (kat. výst.), Praha 1995.